Mapa - Prilep

Prilep (,, arumunsky Parleap, ) je město v Severní Makedonii, 128 km jižně od Skopje a 44 km od Bitoly. Žije zde takřka 74 000 obyvatel a jedná se tak o čtvrté nejlidnatější město v zemi. Město je známé svým tabákem, který se pěstuje v širokém okolí a zpracovává jej místní kombinát, dále podle pevnosti Markovi Kuli v blízkosti Prilepu.

Oblast dnešního města Prilep byla osídlena již v prehistorickém období. V jeho blízkosti se nacházelo v dobách existence Římské říše město Styberra, jehož pozůstatky se dochovaly do současné doby. Archeologická lokalita se nachází u obce Čepigovo. Pozůstatky dávného osídlení byly nalezeny i v lokalitě Markovi Kuli v blízkosti Prilepu.

Město bylo osídleno ve středověku Slovany. Jeho střed se nachází na vyvýšenině, která dominuje okolní krajině. První zmínka o něm se současným názvem pochází z roku 1014. V té době bylo předmětem bojů mezi První bulharskou říší a říší byzantskou. Když po jedné z bitev car Samuel I. uviděl právě v Prilepu oslepené vojáky z jedné z předchozích bitev, tak dle legendy zemřel. Poté se Prilepu zmocnila právě Byzanc; při povstání se ale město následně opět odtrhlo. Zpět byl Prilep dobyt císařem Alexiem III., poté jej obsadili křižáci.

Město na přelomu 19. a 20. století. V roce 1334 se stal Prilep součástí Dušanova císařství, jak dokládá rukopis dochovaný v treskaveckém klášteře. Ve své době patřil k jedním z hlavních měst Dušanovy říše. Po roce 1365 bylo město ve správě nejprve Vukašina a později Kralevice Marka.

Osmanská říše obsadila Prilep v roce 1395. Proti turecké nadvládě se místní slovanské obyvatelstvo bouřilo již v polovině 16. století (tzv. Prilepsko-mariovské povstání). Turecký cestopisec Evlija Čelebi zaznamenal v této době, že město mělo okolo tisíce domů, které byly zbudovány z pevného materiálu. Zaznamenal rovněž i tržiště (bazar) se zhruba dvěma stovkami obchodů. Ve své době zde byl vyhlášený bazar v celém Evropském Turecku (Rumélii) a trval 25 dní.

V roce 1831 se uskutečnily v okolí Prilepu boje, které vedl albánský správce Mustafa Rashid Bushatlija.

Nejstarší dochovaný kostel (Blagoveštenský) v Prilepu pochází z roku 1838, vznikl v souvislosti s liberalizací náboženské politiky v evropském Turecku. Ve 40. letech téhož století zde vznikla také první lidová škola Cyrila a Metoděje. V závěru 19. století mělo město zhruba 6 500 obyvatel. Administrativně bylo součástí manastirského (bitolského) vilájetu. Bylo rozděleno na 17 křesťanských a 10 muslimských částí (maalo/mahala).

V roce 1910 se uskutečnila i v Prilepu rozsáhlá akce na odzbrojení sympatizantů mladotureckého hnutí. Zatčeno bylo několik desítek lidí.

Během první i druhé balkánské války probíhaly o město urputné boje. V první balkánské válce se odehrála bitva o město mezi postupující srbskou a bránící osmanskou armádou. Roku 1913 bylo město připojeno k Srbsku a později se stalo součástí Jugoslávie. Místní úřady se pokoušely o srbizaci místního obyvatelstva, což se setkávalo postupně s odporem např. středoškolských studentů. Jugoslávský stát se nicméně i přesto pokoušel zlepšovat infrastrukturní situaci města, stavěl například střední školy. Docházelo také ke střetům místních rolníků, kteří protestovali proti nízkým výkupním cenám tabáku.

Na počátku 30. let byl v Prilepu zaveden elektrický proud. V roce 1936 byla do Prilepu zavedena železnice. V té době byla také realizována elektrifikace města.